Bez spolupráce to nepůjde
Musíme se naučit spolupracovat, navzájem podporovat, pomáhat si. Tak jako to dělali naši předkové. Proč? Protože jsme dopustili, abychom byli v otroctví nadnárodních korporací, které nás již téměř kompletně vlastní. Dovolili jsme, aby naši zemi rozprodali do rukou těchto korporací a tak už nám tady nepatří skoro nic.
Nic pořádného nevyrábíme a pokud ano, většinou jen smontováváme komponenty, které jsou sem dováženy. Ale tváří se to jako výroba. Jen tváří. Zemědělství nefunguje a jsme závislí na dovozu potravin, které mají navíc zcela podřadnou kvalitu. Orná půda je osazována rostlinami pro průmyslové zpracování, nebo jsou na ni umísťována zařízení pro výrobu elektřiny. Mohla bych toho vyjmenovávat mnohem více.
Pokud máme práci, pracujeme za nevkusně nízké platy a protože se bojíme, abychom o práci nepřišli, přistupujeme na naprosto nelidské podmínky, které hraničí s otroctvím. Necháme si líbit nevkusné zacházení jen díky tomu, že se bojíme o pracovní místo, protože práce je opravdu málo.
Sociální politika je naprosto nepochopitelná, protože umožňuje zneužívání chudoby ve prospěch byznysu, navíc upřednostňuje některé skupiny obyvatel před jinými.
A podle mnoha signálů se bude vše ještě zhoršovat.
Co s tím? Naučit se zase spolupracovat, navzájem si pomáhat.
Naši předkové brali za samozřejmost vzájemnou kooperativitu. Každý uměl něco a tyto schopnosti a znalosti se vlastně mezi lidmi vyměňovaly navzájem. Lidé si pomáhali. Tvořili družstva, ale ne taková, jako za dob komunismu, ale sdružení jednotlivých zemědělců, kde se každý jednotlivý zemědělec s ostatními podělil o mechanizaci, kterou měl, něbo společně hospodařili a pak se dělili spravedlivým dílem o úrodu.
Sousedé si pomáhali při stavbách domů, společně zvládli mnohem více, než kdyby se každý snažil sám za sebe. A mezi sebou si neplatili penězi, ale právě tou vzájemností. Ten uměl to a ten zas tohle...takže si navzájem své "umění" vyměňovali.
Lidé nepotřebovali, aby měl každý všechno, tak jako se snažíme to mít my. Každý měl něco a navzájem se to půjčovalo. Mám na mysli třeba různé stroje a zařízení.
Mezi lidmi bylo mnohem méně závisti a mnohem více blízkosti a lásky.
Samozřejmě, skeptici a škarohlídové by na mě v tuto chvíli již dávno vytahovali různé příklady toho, že to tak nebylo, že lidi byli vždycky rivalové a že byly mezi bohatými a chudými rozdíly odedávna, že si lidé navzájem záviděli i nos mezi očima a další důkazy, že takhle nikdy společnost nefungovala. Jistě, pravda, nefungovalo to všude, záleželo vždy na mnoha aspektech, na lokalitě, na složení obyvatel a také na velikosti obce. Osobně jsem toho názoru, že oč obtížnější a složitější životní podmínky panovaly o to více si lidé navzájem pomáhali. Jistě byla naprosto jiná situace v malých horských vesničkách a jiná ve městech.
Každopádně je ale nutností se zamyslet nad možnostmi, které mají lidé v současnosti a to i v souvislosti s vývojem ekonomiky a postupného chudnutí obyvatel naší země. Pro většinu lidí je čím dál obtížnější udržení životního standardu jaký měli kupříkladu před 10 lety. A vše se velkým tempem zhoršuje.
Takže ať se bude vše vyvíjet jakkoli, kdo je moudrý, neváhá a již nyní tvoří společenstva, sítě a kooperativní sdružení a družstva. Myslím, že nebude dlouho trvat a všichni pocítíme nutnost takového sdružování a vzájemné spolupráce. V zájmu důstojného přežití nás všech a našich potomků.
Zamsleme se nad tím, prosím.
