Já můžu...

Můžu... často máme pocit, že nemůžeme, že se musíme jen a jen podvolovat něčemu, či někomu, kdo ale nejedná v lásce, kdo myslí jen na svůj vlastní prospěch a nezajímá ho, že tím, třeba zrovna nás, omezuje, že nám způsobuje potíže, staví nás do situace, která je až nesnesitelná. Jsme mnozí vychovaní tak, že máme vše odkývat, že máme ve všem vyjít vstříc, i když je to pro nás neúnosné. Jsme mnozí vychovaní k falešné pokoře, k hlouposti.

Být hodný nemá znamenat být hloupý!

Já můžu! Můžu zastavit druhého, když mi svým konáním/jednáním ubližuje a škodí. Můžu říct dost a nenechat si vše líbit. Můžu odejít a myslet chvíli na sebe, můžu chránit sebe sama. Můžu odejít, i když vím, že tomu druhému způsobím potíže, samozřejmě bez toho, abych v sobě pěstoval pocity zadostiučinění, zlobu a pomstu. Pokud v sobě nesu tyto negace, pak mám jistotu, že se mi situace zopakuje, že se ke mě někdo zachová třeba ještě hůře. Ale pokud pochopím jak funguje "já můžu" v lásce, pak se vymaním z pout a budu se moct volně nadechnout.

"Já můžu" je aktem mistrů, kteří pochopili, že ve zlosti nemá smysl konat, ale v lásce a pokoře i k egu druhého, které chce ovládat, vlastnit, a zapomnělo, že my všichni jsme jedna jediná rodina a máme se tak k sobě chovat. Jsme přece na tom světě vzájemnými partnery, všichni společně, na jedné planetě a jeden na druhém jsme závislí. Že to nevidíte? Že máte pocit, že je to jinak? Rozumím vám všem. Vězte, že opravdu rozumím. Taky jsem si to myslela, že je tenhle svět jen o boji mezi sebou, že je rozdělen na ty mocné a ty poddané. Pak jsem ale vše pochopila a pochopila jsem v čem tkví "Já můžu"

Pokud v sobě mám ukotvené vědomí vzájemnosti nás všech a nenechám se ovládnout vlastním egoismem, pak uvidím celý princip fungování jednoty i s těmi, kteří ještě netuší a myslí si, že jsou něco více než ti ostatní. Nesmírně s nimi soucítím, protože to jim je díky tomu odepřeno prožívat ráj na Zemi. Pokud již v sobě mám poznanou lásku, pak opravdu můžu kráčet životem a zastavovat ty, kteří sami sobě, a tím i všem ostatním, škodí. Pak tedy konám v jejich prospěch, pokud jim nedovolím konat z ega.

Ale vždy to musím konat s nejvyšší láskou k tomu druhému, s vědomím, že mu ve skutečnsoti pomáhám otevřít oči a srdce a pochopit, že cestou ega klidu a lásky nedojdou.

Já můžu! Můžu milovat a proto nedovolit konání a jednání z ega, z potřeby vlastního prospěchu.

Já můžu v lásce říkat A DOST! už stačilo, tohle není v pořádku, toto si nenechám dál líbit. ...když vede mě láska, pak můžu cokoli.