Slepá víra

Naučili jsme se být velmi dogmatičtí. A tak jsme se také naučili spíše věřit, než ověřovat. A pak odmítat jiné pohledy na věc, jiné názory na problém.

Ano, jsme naprosto dogmatičtí, protože tomu nás naučila škola a i rodina. Ale především škola. Nutili nás věřit tomu, co je napsáno v učebnicích. Naučili jsme se dát na to, co říkají jiní, ale ne na to, co cítíme my sami jako správné. Nebo věříme dříve, než si danou věc sami ověříme. Škola nás totiž neučila hledat důkazy, potvrzující nějaká prohlášení. Jen nám to nasypali do hlavy a když jsme přesně "papouškovali danou látku, dostali jsme odměnu, dostali jsme jedničku. když jsme nosili samé dobré známky, byli jsme kladně ohodnoceni a pochváleni i rodiči, rodinou, známými a tak jsme se naučili jen opakovat napsané a vyřčené a nenaučili jsme se, abychom si vše prověřili. 

Jenže teprve ověřením informací se mohou tyto informace (dogmata) stát opravdu směrodatnými. Takže dokud si nezjistíme, jestli je 1+1 opravdu 2, nemůžeme si být jisti, zda je to fakt, nebo jen domněnka. Když zůstanu u 1+1, a budu tuto informaci prověřovat, zjistím, že tato rovnice nemusí vždy dávat výsledek 2. Protože záleží na tom v jaké početní soustavě s touto informací pracuji. Zjistím tedy, že 1+1 nejsou vždy 2 a že výsledek může být velmi odlišný. Pokud dám na výrok, že rovnice 1+1 jsou vždy 2 a nehledám, jestli tomu tak skutečně je, stávám se stoupencem víry v dogma.

A protože nás neučili, abychom si vše prověřovali, stalo se z nás věřící stádo.

Uvěřili jsme mnoha věcem, mnoha nesmyslům, kterých se ale, díky své víře, držíme.

Když jsme byli malí, věřili jsme našim rodičům. Vzhlíželi jsme k nim jako k Bohům a hltali každou informaci, kterou nám dali a slepě jsme jim věřili. Je škoda, že jim nikdo nevysvětlil, že mají dávat pozor na to, co nám sdělují, protože by nám už tehdy otevřeli dveře ke svobodě. Jenže tak to prostě je, dětem se vtiskává vzorec chování rodičů a pak na to navazuje škola a další vlivy. A protože do tohoto procesu téměř nikdy nevstoupí element, který by nás přinutil uvažovat jinak a vše si ověřovat, drží se nás zvyk věřit všemu jako klíště. Je pak obtížné se z tohoto vzorce, tak hluboko vtisknutého, vymanit a začít vše vyhodnocovat podle jiných pravidel. Podle pravidel víry v ověřené, avšak stále s otevřenými dveřmi k novému pohledu na danou věc.